4
AKTUÁLNĚ
Afghánistán: V Kremlu muselo
t t šampa sk proudem
„Je to prohra západní mise. Vliv na Tálibán
bude mít Rusko a Čína,“ říká Václav Pecha
EXPERT NA AFGHÁNISTÁN
VÁCLAV PECHA
Podle á lava
Pe hy býval ho
vedou ího ivilní
ásti provin ního
rekonstruk ního
týmu v ghánistánu
je převzetí mo i
Tálibánem akti kou
prohrou ápadu.
estli někdo bude mít
vliv na Tálibán tak
Rusko a ína. ikdo
jiný se te nestaví
do pozi e budou í h
hybatel změn
říká v rozhovoru pro
Týdeník FORUM.
TONY HAVLÍK
redaktor Týdeníku FORUM
Pro se vlastně me
ri an rozhodli vyklidit
Afghánistán?
Myslím, že tam bylo několik důvodů: jednak samozřejmě naprosto nehorázný Trumpův slib, že to udělá – aniž by to projednával
s více lidmi. Byla zde vnitřní poptávka z USA: únava, peníze, ztráty kvůli válce, která nikam nevedla…
A v neposlední řadě to byla
také sázka na špatnou vládu, která se ukázala být vel-
FOTO: ČTK
ak se díváte na posled
ní události v ghánistá
nu?
Musíme nazývat věci pravými jmény. Je to prohra. Při té
rychlosti, se kterou Tálibán
zemi zabral bez jakéhokoli odporu, se nabízí otázka,
jestli to nebyl ústup - dohoda
s afghánskou vládou o řešení situace bez velkého prolití krve.
Tálibán obsadil v neděli 15. srpna prezidentský palác v Kábulu. Živý vstup odsud odvysílala televizní stanice Al-Džazíra.
mi nekompetentní, prolezlá
korupcí a bez velké podpory
místních.
o si máme předsta
vit pod pojmem Tálibán
jakou má podporu mezi
Afghánci?
Na to hledají odpověď mnozí z těch, kteří se o Afghánistán zajímají. Napadá mě
citát „Západ má hodinky,
VÝVOJ V AFGHÁNISTÁNU
50 000 př. n. l.
Farmářské společnosti žijící na území
dnešního Afghánistánu patří mezi
nejstarší na světě.
Tálibán má čas“. Proměnil
se – naslouchal, čekal, učil
se. Je to uskupení, které zjistilo, že když si počká, tak to
pro něj bude mnohem jednodušší. Byl bych velmi opatrný k prohlášením typu, že
se v Afghánistánu zachovají
ženská práva či že se tálibánci nebudou mstít. To se ukáže zanedlouho. Pro Tálibán
je nicméně důležité uznání.
hce být brán jako partner
k jednacímu stolu.
ahrává nově vzniklá
situa e Rusku a íně ak
m žeme o ekávat d sled
ky pro mezinárodní bez
pe nost
Vidíme to z jednání, která již probíhala speciálně
v Číně. Nevšiml jsem si, že
by teď došlo k velké evakuaci
Číňanů nebo Rusů. Čína má
s Tálibánem trochu ambivalentní vztah. Na jednu stranu vyjádřila podporu k jednání, na druhou stranu se
spojila s Ruskem a společně
uskutečnily na východě Číny
protiteroristické manévry.
Do Tálibánu určitě potečou
čínské peníze, klidný Afghánistán je pro ni hrozně důležitý. Doufá, že Tálibán může
být partner, protože nerostného bohatství je tam spousta. Bude to určitě do jisté míry
i boj o suroviny.
ude si Tálibán vyřizo
vat ú ty o eká lidi kte
ří se angažovali v boji pro
ti němu
Víte, za těch dvacet let, co
Tálibán sleduju, jsem často něco řekl a ukázalo se to
19. století
1747
Položen základ Afghánské říše, která se stala
zase základem moderního státu Afghánistán.
Afghánská říše zabírala oblast dnešního
Afghánistánu, severní Indie, většinu Pákistánu
a východního Íránu.
Afghánské území a vůbec celá Střední Asie se stala
dějištěm tzv. Velké hry mezi britským a ruským
impériem. Afghánistán ležel na strategické pozici mezi
oběma zeměmi a snaha Britů o faktické ovládnutí
Afghánistánu vyústila v sérii válečných konfliktů.
Emír Aghánistánu Šuja Šáh Durrání
krátce po nástupu na trůn, 1839
1978
24. 12. 1979
1989
1994
27. 9. 1996
13. 11. 2001
Afghánská
komunistická
strana uspořádala
převrat a převzala
vládu v zemi.
Dáúd a celá
jeho rodina byli
zavražděni.
Americká vláda v reakci
na převrat zahájila financování
protivládních mudžáhidů.
O Vánocích 1979 Sovětský svaz
vyslal své vojáky do Afghánistánu.
Za pomoci sovětských jednotek
byl zavražděn prezident
Hafizulláh Amín a místo něj byl
dosazen Babrak Karmal.
Stažením vojsk skončila
desetiletá sovětská
válka v Afghánistánu.
Oficiální ztráty Sovětského svazu ve válce
představují 14 453 mrtvých a 312 zajatých nebo
nezvěstných, odhady mluví až o pětinásobku.
Odhady počtu obětí na afghánské straně se
pohybují mezi 670 000 až 2 miliony, z velké
většiny civilistů.
Po stažení sovětských vojsk
z Afghánistánu v zemi nastalo
„mocenské vakuum“. Mocenské
a etnické boje postupně
eskalovaly do rozměrů
občanské války. Situace se
začala měnit v roce 1994, když
se na paštunské straně začal
rychle prosazovat Tálibán.
Talibán po ovládnutí
Kábulu ustavil
svoji vláda. Ta
však neovládala
celý Afghánistán.
Tálibán v zemi zavedl
totalitní stát založený
na radikální verzi
islámského práva Šaría.
Američané dobyli Kábul
a svrhli tálibánský režim.
Intervence byla reakcí
na fakt, že jí Tálibán
odmítl vydat Usámu
bin Ládina, kterého
USA vinily z organizace
teroristických útoků
z 11. září 2001.